ROZHOVOR | Ondřej Kubina, Vincent Navrátil a Alex Kolva Kvůli cestopisu jsme vyrazili za místy. Nakonec jsme si zamilovali lidi
Tři kamarádi, kteří se rozhodli risknout vlastní sny. Ondřej Kubina, Vincent Navrátil a Alexej Kolva stojí za novým cestopisným pořadem, ve kterém objevují krásy Česka, zkoušejí nečekané aktivity a poznávají inspirativní lidi. V rozhovoru vzpomínají na své začátky, natáčení plné zážitků i na to, proč je společně pořád drží stejná věc - strach z nudy.
Máte za sebou spoustu společných projektů, mimo jiné i skečový pořad První dobrá, který mohou diváci sledovat na Oneplay. Pojďme si připomenout, jak jste se dali dohromady.
Ondřej Kubina: Nás dal dohromady Vincent, tak ať mluví on.
Vincent Navrátil: Já jsem se s Ondrou potkal ve škole a s Alexem v divadle. Všichni tři jsme měli takové snílkovské představy o tom, že bychom chtěli vytvářet něco vlastního. Potkali se tři stejně naivní, ale zároveň tvrdohlavě odhodlaní kluci, kteří se rozhodli to společně risknout. Dřív, než jsme cokoliv pořádně uměli, jsme investovali všechny svoje peníze do toho, abychom něco vytvořili. Naštěstí nám to sedlo i lidsky a přátelsky. Dokázali jsme spolu přežít roky, kdy jsme jeli úplně na krev. Zaplaťpánbůh nám to pomalu začíná vycházet, přestáváme každý večer brečet a nahrazujeme to smíchem. (směje se)
Alexej Kolva: Jen Vincu doplním, že to bylo během covidu. Všichni jsme dali výpověď v práci.
Ondřej Kubina: Já ne, já jsem naopak konečně začal pracovat. (směje se)
Co vás drží pohromadě i po pracovní stránce? V čem si nejvíc vyhovujete?
Všichni: Dluhy! (smějí se)
Ondřej Kubina: Já bych řekl, že máme překvapivě podobné sny. Jednou jsme si řekli, že napíšeme seriál, a udělali jsme ho. Pak jsme si řekli, že napíšeme knížku, a povedlo se to taky. S Vincou to tak máme už od školy a Alex do toho velmi rychle zapadl.
Alexej Kolva: To je pravda. Díky naší spolupráci si každý plní svoje vlastní sny, protože ti zbylí dva mu pomáhají je uskutečnit.
Ondřej Kubina: Alex třeba chtěl mít dva vysoké kamarády. Tak je má. Splněno! (směje se)
Vincent Navrátil: A já bych doplnil ještě jednu věc. Máme nejen společné sny, ale i společné noční můry. Všichni se totiž bojíme nudy v životě.
Proč jste se pustili právě do cestopisu?
Ondřej Kubina: Protože jsme ještě nevěděli, jak je to náročné.
Alexej Kolva: Byl to náš společný sen.
Vincent Navrátil: Předtím jsme spolu jezdili po republice s představením Maturita s prstem v nose. Vždycky jsme si říkali, jak je krásné cestovat, ale zároveň nás mrzelo, že nikam nejezdíme mimo práci. Tak jsme si řekli, že natočíme cestopis, protože to přece rozhodně není práce. (směje se)
Na zájezdech jsme si navíc často uvědomovali, jak je Česko krásné a jak málo ho vlastně známe. Tedy hlavně já, protože jsem takový zaprděný Pražák a moc často se ven nedostanu.
Alexej Kolva: Navíc nás baví objevovat nové věci. Vždycky z toho vznikne spousta legrace.
Vincent Navrátil: A ještě jedna věc je zásadní. My se spolu nejvíc nasmějeme. Ve všech předchozích projektech jsme byli schovaní za rolemi nebo scénářem. Tady diváci vidí tři kamarády na cestách. Inspirovali jsme se zahraničními formáty, kde to funguje skvěle. Lákalo nás dostat se do situací, kam by se člověk normálně nedostal. Třeba oslovit někoho na ulici a skončit díky tomu u něj doma. Nakonec z toho vznikla nádherná atmosféra. Lidé se chtěli pochlubit tím, jak krásné mají město, a my jsme si znovu uvědomili, že není potřeba koukat k sousedům, protože u nás je to nádherné dost.
Na začátku zaznělo, že jste si nedokázali představit, jak náročné natáčení bude. V čem to bylo nejtěžší?
Ondřej Kubina: Program byl opravdu nabitý. Na každé zastávce nás čekaly třeba čtyři aktivity a všechno nás bavilo. Jenže toho bylo strašně moc.
Vincent Navrátil: Přesně. Tady pán z Nymburka nám bude vyprávět, jak náročné je cestovat po Česku a dostávat za to zaplaceno. (směje se)
Ondřej Kubina: Je to legrace, ale bavit se dvanáct hodin v kuse je někdy překvapivě náročné.
Alexej Kolva: Jediný, kdo si tady může stěžovat, jsem já. Jsem výrazně starší než vy dva. (směje se)
Vincent Navrátil: Ty jsi pro ten cestopis neudělal vůbec nic! Jen ses s námi vozil a neměl jsi to náročné ani minutu. (směje se)
Alexej Kolva: Tak si pojďme říct, co všechno jsem musel zařizovat po natáčení a jak mě bolela kolena, když jsem všude prosil, aby nás nechali natáčet zadarmo! (směje se)
Inspiraci jste hledali i v zahraničních pořadech. Co vás na podobných formátech baví?
Vincent Navrátil: Mně se moc líbí třeba pořad Jack Whitehall: Travels with My Father. Je o mladém Angličanovi, který cestuje po světě se svým sedmdesátiletým tátou. Každý má úplně jinou představu o tom, jak by cestování mělo vypadat. A to se nás dotýká taky. Každý z nás by tu cestu prožil jinak.
Bylo komické sledovat, jak jsme přijeli do města a Ondra chtěl okamžitě na výšlap, Alex do kavárny a já měl pocit, že bych nejradši jel domů. (směje se)
Samozřejmě přeháním. Ale postupně jsme se navzájem nakazili nadšením těch ostatních a zjistili jsme, že nás to všechny baví dohromady.
Které místo vás během natáčení oslovilo nejvíc?
Ondřej Kubina: Nymburk, protože odtud pocházím.
Vincent Navrátil: Za mě určitě Zlín. Musím totiž koexistovat s těmihle dvěma vzdychacíma typama, které by Baťa nenáviděl rád. Já naprosto sdílím jeho teorii, že člověk nesmí fňukat. Na rozdíl třeba od Ondřeje Kubiny, který tvrdí, že je náročné se dobře bavit dvanáct hodin v kuse. (směje se)
Alexej Kolva: Já jedno město nevyberu. Spíš bych si poskládal balíček ze všech aktivit a zážitků, které jsme zažili. Takže za mě bylo nejlepší celé Česko.
Jak jste vybírali místa a zážitky, které v pořadu uvidíme?
Ondřej Kubina: Většinou jsme vycházeli z jedné aktivity, kterou jsme si chtěli vyzkoušet. Třeba v Hradci Králové to byl padel, protože tam je jedno z mála hřišť v republice. A od toho jsme se úplnou náhodou dostali až k pilotovi stíhačky. Na jedno přání se pak vždycky nabalila spousta dalších aktivit.
Vincent Navrátil: Často jsme přijeli do města kvůli jedné obyčejné věci a až na místě zjistili, kolik originálních zážitků se tam dá zažít.
Jaký byl váš nejsilnější zážitek?
Ondřej Kubina: Za mě jízda v rallye autě. To bylo neskutečné.
Alexej Kolva: Určitě pilotování letadla. Do poslední chvíle jsem nevěděl, že budu řídit právě já. Samozřejmě s opravdovým pilotem vedle sebe. Neuvěřitelný zážitek. Chvíli jsem měl jejich životy ve svých rukou.
Vincent Navrátil: To musím potvrdit. A chvílemi měl i naše trenky ve svých rukou. (směje se)
Alexej Kolva: S pilotem jsme si to dost užívali a chtěli jsme vyzkoušet různá přetížení. Jenže kluci vzadu byli úplně vyděšení, takže jsme se museli trochu krotit.
Vincent Navrátil: Když zůstanu u dopravních prostředků, mě nadchlo kapitánování lodi na Baťově kanále. Díky tomu jsme si s kluky sáhli skoro až na dno. (směje se) Nakonec jsme se ale dostali ještě níž při prohlídce hornické šachty v Příbrami. Měli jsme hornické mundúry, zpívali hornické písně a vyzkoušeli si, jaké to bylo kutat. Takže jsme zjistili, že Česko je krásné i pod zemí. (směje se)
Alexej Kolva: Jak o tom mluvíš, vybavují se mi další a další zážitky. Třeba setkání s hasiči v Mělníku bylo senzační.
Vincent Navrátil: To rozhodně. Společně s hasiči jsme zapálili pole a začalo pršet. Mysleli jsme si, že je po natáčení. Jenže pak jsme zjistili, že i když prší, pořád to hoří. Takže se tímto omlouvám všem hasičům za to, že jsem si naivně myslel, že na oheň stačí trocha vody. (směje se)
Když vás tak poslouchám, co podle vás bude na cestopisu bavit ženy?
Ondřej Kubina: Tak snad my tři. (směje se)
Vincent Navrátil: Zmínili jsme hlavně věci, které bavily nás. Ale v pořadu je mnohem širší škála zážitků. Byli jsme na tréninku mažoretek, což bylo v našem podání dost žalostné. Holky se nám smály právem. Závodili jsme ve psích školách, vyzkoušeli folklorní tance, hráli s kapelou popové písničky, navštívili pekárny i kavárny. Inspiraci si tam najde celá rodina.
Zvládli jste navštívit osm českých měst. Je materiálu na druhou sérii dost?
Alexej Kolva: Určitě. Protože i když dva dělají totéž, není to totéž.
Vincent Navrátil: Přesně. Ty zážitky netvoří ani tak samotné aktivity, ale lidé, které jsme potkali. Když si vzpomenu na pilotování letadla, vybaví se mi hlavně ten neuvěřitelně sympatický pilot. Když si vzpomenu na pekárnu, vidím trpělivé ženy, které to s námi vydržely. Na tom pořadu je krásné, že nepoznáváme jen Česko, ale hlavně Čechy. A jsme z nich stejně nadšení jako z té země.
Cestujete rádi? A kam se letos chystáte na dovolenou?
Ondřej Kubina: Já cestuju rád, ale nedávno jsem byl v Dominikánské republice a oproti Česku se mi tam vůbec nelíbilo. (směje se)
Alexej Kolva: Navíc si teď bez peněz, takže budeš cestovat leda po známých. A Vincent cestování moc nemusí. Ten je nejradši na Suchdole.
Vincent Navrátil: Ale díky tomuhle cestopisu jsem si ho oblíbil i já!
Alexej Kolva: My bychom se snoubenkou letos chtěli vzít psa a jet autem podél pobřeží. Občas někde zastavit, přespat a užít si přírodu bez velkých hotelových resortů.
Ondřej Kubina: To zní dobře. Nemáte v autě ještě jedno volné místo?
Alexej Kolva: Ne! (směje se) A tím bych to uzavřel. Cestování je náročné, aktivit je až moc, takže radši zůstaňte doma. My jsme to odedřeli za vás. Stačí se podívat na náš cestopis, užijete si ho a uvidíte spoustu senzačních věcí. (směje se)